Viktorka

Všechny Vás zdravím a po delší době přidávám nový poločlánek. Proč jen polo? Protože druhá část, která k němu neodmyslitelně patří je k nalezení ve fotogalerii pod názvem Victoria.

Chtěla bych se s Vámi krátce podělit o několika návštěvách na této vyjímečné lodi a jejích cestách.

Pro ty z Vás, kteří o Viktorce- jak ji všichni říkají ještě neslyšeli přidávám pár faktických informací. Viktorka je replika dřevěné plachetnice z Magalhaesovy flotily, která jako jediná absolvovala celou plavbu kolem světa (1519- 1522) v době objevitelských plaveb. Fernão de Magalhães byl portugalský mořeplavec, který sloužil španělské koruně. Loď Victoria byla 28 metrů dlouhá, 8,5 metru široká a odhaduje se, že měla výtlak asi 80-90 tun.Po své největší cestě byla loď opravena a ještě dvakrát se plavila do Severní Ameriky. Při své druhé plavbě však zchátralý trup nevydržel a loď, která obeplula svět, se potopila.

Vstání z mrtvých

Parta českých nadšenců ve vedení s mořeplavcem a cestovatelem Rudolfem Krautschneiderem postavila v letech 1995-98  v polském Tětíně přesnou repliku této dřevěné plachetnice a v červenci 1999 s ní vyrazili na cestu kolem světa ve stopách slavného předchůdce. Nebudu zde popisovat průběh zdlouhavé stavby lodi a cesty, protože toto vše je podrobně a velmi vtipně popsáno v knize, kterou Vám doporučuji přečíst. Idioti na plavbě kolem světa: je plná zážitků a fotografií z plavby Viktorky.

Co se děje teď?

Vikorka se nyní pohybuje v Karibiku, převážně v okolí Martiniku. Původní plán byla podzimní plavba z Evropy na Antarktidu. Po zastávce na Kapverdách a vyplutí se však objevila infekce u třech členů posádky a 8 členná posádka lodi, která při plavbě slouží po 2 v nepřetržitém provozu už byla ztrátou 3členů ohrožena na fungování a tak změnili původní plán a  směr. Nemocní námořníci se odjeli vyléčit do ČR a zbytek se nyní potuluje po Karibiku.

Kdekoliv Viktorka kotví přitahuje pozornost okolí. No posuďte sami zátoka s laminátovými převážně bílými plachetnicemi či motoráky a mezi nimi tato loď, která na první pohled vypadá jako byste se opravdu ocitli v 16. století na plavbě kolem světa.

Něco málo k interiéru

Jedna z nejzajímavějších věcí na této lodi je její vzhled a vybavení. Celá loď je postavena ze dřeva, kýl má z olova a při plavbě se naklání opravdu jen minimálně. Tomu samozřejmě odpovídá i dosahována rychlost, která je bohužel opravdu malá (průměrná rychlost při přeplavbě Atlantiku 2,8 kn).

Z hlavní paluby vejdete do salónu, který je místem dění. Tady se po večerech scházejí přátelé posádky a pokaždé i mnoho neznámých lidí, kteří jsou zvědaví a chtějí Viktorku navštívit. V rohu salónu je kuchyňský koutek. Ze salónu se dá jít do navigátorské kabiny-spíše kabinky, která je dle informací Petra jedinou místností na lodi kam nezatýká. I na této lodi došlo již vlivem modernizace k pokroku a tak i Viktorka jezdí na GPS navigaci a MaxSea. Ještě k modernizaci. Plavbu kolem světa absolvovala Viktorka bez motoru. Ano myslím, že pro téměř všechny současné jachtaře nemyslitelné. Také ji to přineslo nejeden problém, především při kotvení a zhoršeném počasí. Ale o tom vše v knize, kterou jsem psala výše.

Po příkrých schůdkách se sestupuje do podpalubí, které je hlavní obytnou částí lodi. Všude kam se podíváte jsou úložné prostory, každý výklenek a škvírka jsou využiti k uskladnění věcí, což je při tak dlouhé plavbě zapotřebí a úložných prostorů není nikdy dost. Podpalubí je temná chodbička a po stranách postele- no spíš dřevěné pryčny- dvě nad sebou, místo matrace karimatka, pokud zrovna prší nebo náhodou šplíchne vlna na palubu, tak posádce zatéká bohužel i do postele. Procházíme tuto lodní ubytovnu a na druhé straně vylézáme ven. Palubu je nádherně prostorná. Vůbec si tu člověk nepřipadá jako na lodi, ani můj citlivý vnitřní detektor nezaznamenává žádné houpání.

V ostatních fotkách můžete vidět palubu, horní palubu a taky stěžeň- jeden, protože druhý zrovna uhnil. Plachty se na této lodi dělají ručně, takže dvoučlenná hlídka- jeden kormidluje a v případě potřeby upravit plachty musí druhý vylézt po provazové síti na stěžeň a učinit tak tam.

Viktorka je úžasná loď, připadám si tu trochu jako na Černé perle v Pirátech z Karibiku, jde z ní cítit historie a duch.  Pro mě je ale k neuvěření, že se na této lodi opravdu bydlí dlouhodobě a že se vydala už na svou druhou plavbu kolem světa. Celé posádce, která jak jsem pochopila se průběžně obměňuje přeji zdárný průběh další plavby.

Autor článku: Ája